Proč se vzdáváme demokracie a vlády věcí svých?

Protože jsme líný a nezodpovědný.
Každá demokracie a republika (res publica = veřejná věc) vždy rychle zdegenerovala v diktaturu. Jako třeba Římská republika. Ne protože by se nějakej násilník šikovně prosadil, ale protože dobrý občané zlenivěli a nevážili si sebe a toho co jim Bůh dal. Tak byli rádi, že se někdo nabídl, který jim nasliboval nesplnitelné. Oni ale doufali, že to třeba přesto nějak dopadne. I když ve svém srdci věděli, že to není možné. Potom litovali, ale bylo pozdě. A to je vlastně peklo, že člověk lituje, že nezodpovědně promarnil svůj život.
Pro náš život potřebujeme silnou a solidní vizi, která nás zahřeje u srdce. Budujme takovouto Evropu, překypující šťastnými rodinami, který vyrážejí do celého světa, aby lidi všude naučili, jak dobře žít!
Naše vize nemůže být jenom "tolerance" a egalitarizmus. Tolerance ke každé perverzi a špatnosti je slabost. Chce to mít jasno, co je dobro (totiž život pro druhé - altruismus) a za toto dobro se být - hlavně se sebou. Když takto prožijeme těch naších pár krátkých let ve fyzickém těle, pak můžeme mít z našeho pozemského života dobrý pocit, a na věčnost žít s Bohem a všemi lidmi spokojeně v duchovním světě. Chce to ale mít jasno v tom, jak se věci mají, co je dobro, kdo je Bůh, kdo jsme mi atd. Bez pochopení se těžko vytváří ta správná aktivita. Každopádně účel Božího stvoření je radost - pro Něho a pro nás. Musíme přijít na to, jak společně s Ním toto splnit.
Proč se tedy vzdáváme demokracie a vlády věcí svých?
Protože nám chybí jasná a zdravá vize, jak žít život správně a šťastně. Pak můžeme být vlastně hned tady na zemi "v nebi". A o to jde! Mnoho štěstí Česká republiko!