Rozdělme Evropskou unii – Jiří Weigl, komentář v Novinkách 22.7.2021

Minulý týden zveřejněný plán Evropské komise na zelený „velký skok“ ve svatém boji za záchranu klimatu definitivně potvrdil, že názorová, ideová a zájmová propast mezi západem EU a jejím postkomunistickým východem dosáhla nepřekonatelného rozměru. Západ EU ovládající Brusel a všechny evropské struktury zcela podlehl fantasmagorické progresivistické ideologii a není vůbec ochoten o ní diskutovat, ale naopak ji chce na sílu vnutit všem bez ohledu na jejich názory. Hrozí nám něco silně připomínajícího Bílou horu a po ní následující oktrojované Obnovené zřízení zemské, tj. netolerantní cizí nadvláda, vnucený ideologický monopol, perzekuce nesouhlasících, odnárodňování a znevolňování. To není přehánění. Progresivistická antihumánní pseudozáchrana planety se bez podobných kroků a potlačení nesouhlasu silou nemůže obejít. Hypoteticky se nabízejí tyto možné reakce: • podrobení se a spoléhání se na to, že to zase nějak přežijeme. To v dnešním světě už vyjít nemusí. • bojovat v rámci EU. Nerealistický scénář, protože přesvědčit Brusel a západ EU o nutnosti změny současné politiky nemá šanci. • spolu s ostatními nespokojenými respektovat rozložení sil a dohodnout rozdělení celku, jehož směřování nám nevyhovuje, s tím, že zachováme maximum pozitivního ze společné minulosti. • vystoupit individuálně, což za dnešní konstelace není realistický projekt, na který bychom měli sílu. Musíme respektovat, že naši západoevropští partneři znechucení dnešní přemírou svého bohatství vidí smysluplnou budoucnost pouze v chudobě, obětech a odříkání v zájmu planety. Respektujme, že se chtějí zříci konzumu, létání a osobní dopravy, požívání masa, plození dětí a dalších životních radostí. Smiřme se s tím, že místo rodiny u nich zaujme polyamorie a manželství pro všechny. Dopřejme našim západním přátelům požitky z konání dobrých skutků při otevření hranic a pečování o všechny, kteří k nim ze světa zamíří za snazším životem. Umožněme jim žít v multikulturní poislámštělé společnosti se svobodnou volbou pohlaví a totální rovností všech myslitelných minorit, chráněných dohledem inkviziční politické korektnosti. Dopřejme jim získat vlastní zkušenost s omezením občanských práv a svobod a jedinou povolenou ideologií. Tvrdě však od nich požadujme, aby oni respektovali, že my – Češi, Maďaři, Poláci a Slováci a další Středo- a Východoevropané – v takové společnosti žít nechceme, že jsme do EU s takovými cíli nevstupovali a ani nám tehdy nebyly nastíněny. Máme vlastní zkušenosti s totalitou a sociálními utopiemi a nechceme je opakovat. Chceme si žít po svém a ne pod cizím diktátem. Snažme se hrozícímu konfliktu a zničení evropské spolupráce zabránit racionálně – rozdělme dnešní EU s respektem k tomu druhému a uchovejme maximum dobrého, co nás spojuje. Pouze tak se nám podaří překonat dnešní pnutí, které hrozí zničit celou současnou vratkou evropskou konstrukci. My Češi a Slováci k tomu můžeme mít co podstatného říci. Podobným krokem jsme předešli závažným hrozbám po pádu komunismu. Setrvávat na Titaniku i po srážce s ledovcem se, jak víme, nikomu nevyplatilo. Evropská komise takový ledovec do cesty EU sama staví. Pokusme se z lodi, kterou nemůžeme zastavit, dostat za každou cenu, záleží-li nám na budoucnosti našich dětí. Planeta to přežije. Autor je výkonný ředitel Institutu Václava Klause